Záhady vesmíru v 5. B

Na pondělní dopoledne jsme se těšili, protože nás čekalo luštění záhad vesmíru s paní Tkadlečkovou.

Hned na úvod jsme si řekli, co kdo zná o vesmíru a společně si zazpívali spirituál "Chci sluncem být ne planetou" a vysvětlili si, proč? Objevily se i další otázky: Čeho je ve vesmíru nejvíce? Co je to gravitační síla? Proč je potřeba umět počítat s velkými čísly? Kolik je hvězd? Jak staré je Slunce?

Vyzkoušeli jsme si svou paměť při práci s kartami s vesmírnými objekty. Každý měl popsat co nejbarvitěji, co má na své kartě, ostatní hádali. Nebylo to úplně jednoduché. Dozvěděli jsme se, že hvězdy mají celé spektrum barev, některé jsou vidět i pouhým okem barevně, rodí se, umírají, mění barvu podle teploty. Nejchladnější jsou kupodivu červené. Informací bylo tolik, že si mohl každý vybrat, co ho nejvíce zajímá.

Následoval úkol s baterkou. Každý si připravil své barevné světlo pomocí krepového papíru a posvítili jsme potmě na bílou tabuli. Protože byl každý jinak vzdálený se svým světlem, skutečně to připomínalo 3D prostor.

Zjistili jsme, jaké existují teorie vzniku vesmíru, co je to velký třesk. Vše nám paní Tkadlečková znázornila na černé látce...atomy, mlhovinu, stlačení do malé kuličky, výbuch.... objevování prvních planet, hvězd, meteoritů, černých děr...

Potom děti vymýšlely báseň o vesmíru. Některým se to opravdu povedlo, někdo vymyslel třeba jen větu o vesmíru, zapojili se všichni.

V další části se děti rozdělily do skupin podle planet, zjišťovaly důležité informace o své planetě a představovaly je ostatním pomocí tří klíčových slov. Třeba Merkur je nejmenší, nejrychlejší, nejblíže, Neptun je nejvzdálenější, největrnější, modrý.

Už víme, jak a proč vznikala souhvězdí. Hledali jsme různá souhvězdí, ukazovali si je na černém plátně. Někdo si možná zapamatoval i způsob, jak najít Polárku. Poslechli jsme si příběh o princezně Kalisto a každý si na svém pracovním listu vyšil jedno nebo dvě souhvězdí. Zvládli to všichni.

Ve skupinkách si děti vyzkoušely aktivitu My jako měřítko. Měly umístit samolepky s názvy planet na tělo jednoho z nich ve správném pořadí i poměru vzdáleností od Slunce (hlavy). Další skupinovou aktivitou byly dětem dobře známé hexagramy z minulé akce Hledání Golema. Tehdy je děti tvořily na chodníku křídou, tentokrát fixem na papír. Spolupráce byla nutná, výsledky tomu odpovídaly.

Na závěr si děti užily hru dvojic v kruhu. Nejdříve to vypadalo, že bude stačit rychlost k uchopení rakety, ale nakonec někteří pochopili, že bude někdy potřeba taktizovat, neunáhlovat se.

Ve čtení jsme navázali na vesmírný program čtením úryvků ze sci-fi příběhu, jeho domýšlením. Zapojili jsme svou fantazii na plné obrátky. Někteří doplnili svou verzi i ilustrací.

Celý den byl nabitý činnostmi, informacemi, tvořivosti a spoluprací.

autor: Mgr. Romana Kovářová

Řazení: Alba | Podle data